3 x 3 opatření k migraci

3 x 3 opatření k migraci

Institut 2080
22. Říjen 2015

I. OCHRANA

1. BOJ S PAŠERÁKY

Je absolutně nezbytné zastavit migrační vlnu již na vnější schengenské hranici. Česká republika se musí na této ostraze podílet buď aktivní účastí vlastních ozbrojených složek, nebo výraznou finanční podporou. V takovém případě musí být zajištěno efektivní a hospodárné využití těchto prostředků. V Evropě musí platit princip nulové tolerance vůči pašerákům lidí. Sami můžeme přispět tvrdším přístupem k převaděčům zadrženým na našem území. Ty je třeba exemplárně trestat, a to buď přísnější soudní praxí, nebo celkovým zvýšením hranice trestů a konfiskací majetku použitého k páchání trestné činnosti.

2. KONTROLA VLASTNÍCH HRANIC A ÚZEMÍ

Důsledná kontrola vlastních hranic signalizuje všem nelegálním migrantům, že je lepší se českému území vyhnout. Je nezbytné učinit všechno pro to, aby české bezpečnostní složky kontrolovaly naše hranice a migrační cesty vedoucí přes naše území. K tomu musíme použít všechny dostupné prostředky, především nasadit koordinovaně policejní i armádní složky k ochraně klíčových bodů. Pomocí moderních technologií lze výrazně snížit počet příslušníků obranných složek chránících hranice.

3. „KRIZOVÝ PLÁN“ PRO PŘÍPAD ZHORŠENÍ SITUACE

Musíme počítat s pokračováním migrační vlny a předpokládat, že počet migrantů poroste i u nás. Je proto povinností vlády připravit krizový plán pro případ skokového nárůstu počtu osob putujících přes naše území, nepokojů v uprchlických zařízeních či rostoucí trestné činnosti. Krizový plán musí zahrnovat detailní scénáře pro všechny zúčastněné složky státu. Stát musí mimo jiné připravit a vycvičit policisty a vojáky s tzv. druhou odborností, jíž jsou například schopnosti a dovednosti pro okamžité vyslání k ochraně vnitřních i vnějších schengenských hranic či zvládání davů. Dále je třeba okamžitě začít odkupovat nemovitosti na hraničních přechodech a zařadit je do portfolia kritické infrastruktury.

 

II. VÝBĚR

1. UPLATNĚNÍ PRÁVA VÝBĚRU A ODMÍTÁNÍ NELEGÁLNÍCH ŽADATELŮ

Odměňujme migranty, kteří respektují a dodržují naše zákony. Přijímejme proto výhradně imigranty, kteří požádají o naši ochranu jen předem stanovenou formou a na k tomu určených místech. Automaticky odmítejme všechny, kteří se do Evropy dostali ilegálním překročením schengenských hranic a/nebo neprokáží svou identitu platnými doklady.

2. STANOVENÍ JASNÝCH KRITÉRIÍ VÝBĚRU

Jsou-li masy jednou v pohybu, není už podstatné a odlišitelné, jde-li o politické, či ekonomické migranty. Naše kapacity jsou omezené a všem pomoci nemůžeme, ani to není naše poslání. Nejen proto máme na výběr plné právo. Řízená a výběrová imigrační politika je žádoucí, neboť může za určitých podmínek kompenzovat vlastní demografický úbytek. Musíme však stanovit jasná kritéria výběru a určit počty imigrantů z jednotlivých regionů, a to s přihlédnutím k jejich kulturní začlenitelnosti. Měli bychom umožňovat výhradně imigraci produktivních rodin s dětmi.

3. RYCHLÝ VÝBĚR A DŮSTOJNÉ PODMÍNKY

Proces výběru musí být co nejrychlejší a vybrané rodiny musí být ihned dopraveny do Česka. Zde by měly být umístěny v přijímacích vzdělávacích zařízeních, která jim umožní rychlé a snadné začlenění do společnosti. V těchto zařízeních je třeba ihned začít s intenzívní výukou češtiny, místopisu, dějin, právního a ekonomického základu. Migranti se musí podílet na správě a údržbě svého zařízení. Délka pobytu v přijímacím zařízení by měla být jen taková, jak je nezbytné k osvojení nutných znalostí o životě v České republice a k úspěšnému začlenění jednotlivých rodin do společnosti.

 

III. INTEGRACE

1. PEVNÉ MÍSTO POBYTU

Stát musí migrantům přidělit pevné místo pobytu a trvat na tom, aby v určené obci a vymezeném okolí trávili v prvních několika letech povinně určitou pevně stanovenou dobu (např. dvě třetiny času v roce). Zavedení institutu pevného místa pobytu zabrání nežádoucí koncentraci migrantů z kulturně odlišných regionů a vzniku ghett a oslabí nebezpečí vzniku paralelní společnosti. Při výběru obce musí být přihlíženo především ke kvalifikaci migranta a k jeho profesní uplatnitelnosti v daném místě. Obce by měly pomoci s ubytováním migrantů, nikoli však bezplatně.

2. JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Složení jazykové zkoušky musí být obligatorní podmínkou pro získání práva setrvat dlouhodobě v naší zemi. Tuto zkoušku musí složit muži i ženy. Ženy jsou v rodinách imigrantů často vyloučené ze společenského života zejména proto, že se nikdy nenaučí řeč hostitelské země. Ovládnou-li češtinu, otevře se jim možnost zapojit se plnohodnotně do společnosti a dosáhnout u nás obvyklé míry emancipace. Důrazem na kvalitní jazykovou integraci imigrantů se sníží pravděpodobnost vzniku zmíněné „paralelní společnosti“, která se vyznačuje nezájmem o hostitelskou společnost a neochotou se do ní integrovat.

3. POVINNÁ PRÁCE

Žádají-li migranti o naši ochranu, máme právo žádat po nich, aby se aktivně podíleli na fungování naší společnosti. Závislost migrantů na sociálních dávkách by vedla jen k nevraživosti společnosti. Dospělým migrantům nemají být vypláceny žádné sociální dávky, ale výhradně mzda. Každý migrant by si měl do dvou měsíců od propuštění z přijímacího vzdělávacího zařízení najít práci. Není-li ve stanoveném místě pobytu žádná vhodná práce, musí dospělí imigranti vykonávat veřejně prospěšnou činnost ve prospěch obce, která je přijala. Touto činností musí trávit alespoň polovinu pracovní doby. Další čas musí povinně věnovat také dalšímu vzdělávání (jazykovému, případně rekvalifikaci), které jim pomůže práci získat.